úterý 27. března 2018

Jarní věnec a žádost o radu

Všichni šijí tyhle věnce. Z nějakého důvodu je to hrozná móda, která všechny baví a přibývají jako houby po dešti. Tak, když jsem chtěla něco malého a rychlého, podlehla jsem s tím, že si taky jeden vyzkouším. Malého a rychlého? To se tedy nepovedlo.




Vůbec nechápu, co na nich druzí mají. Je to příšerná piplačka. A tím pádem mi samozřejmě trval nekonečně dlouho. Obrátit dutinky, vycpat dutinky... Rozhodně je to první a poslední kus věnce mé výroby. A vlastně ani nejsem zvlášť spokojená s jeho vzhledem. Věnec samotný je fajn. Schválně jsem udělala všechny tři prameny ze stejného a jemného vzoru, aby to nebyl kýč. A žlutá je příjemně jarní a pozitivní. Ale mašle a srdíčka, to už mi jako kýč připadá. Nicméně je tam potřeba něco nacpat, aby se zakryl spoj. A ty látkové kytičky, které se většinou používají, ty se mi zdají ještě horší než ta mašle.

Momentální stav - už pověšeného věnce - je trochu jiný, protože mi až pozdě došlo, že srdíčka ve středu zakrývají kukátko na dveřích. Takže jsou srdíčka i mašle dole. Není to o nic lepší. Nápady? Něco, co by tomu pomohlo být decentnější?

Na druhou stranu nechci být jenom negativní. Samotné tělo věnce mě potěšilo. To vyšlo hezky. Taky je to docela recyklovaný kousek. Žluté kostičky jsou bývalé povlečení a vycpávání jsem si zkomplikovala tím, že jsem použila odstřižky a zbytečky ze šití, které si na to syslím. A nevěřili byste, kolik náplně takový malý, nenápadný věnec sežere!

Žádné komentáře:

Okomentovat